Když v Rožmitále hrála železná Sparta

Tentokrát rožmitálští fotbalisté tu III.třídu nevyhráli, skončili až na třetím místě. Jejich soupeři byli zkušenější. Ani v dalších dvou sezónách se jim postupový sen nesplnil. Kromě mistrovských se hrála četná přátelská utkání a velkému zájmu se těšilo pořádání různých turnaju, z nichž si VKR přivezl i nějaký pohár či vlaječku. Velkou atrakcí bylo v roce 1938 -150 osm ročníků Habichova poháru. Byla to velká sportovní a společenská událost celého města. Hrálo se o překrásnou trofej, která byla vzornou kopií Středoevropského poháru. Dvakrát si ji odvezli i fotbalisté Sparty Praha, hrající tehdy pod hlaviškou Sokol Bratrství Sparta Praha, hráli tu i Menclík a Borovička. V roce 1943 bylo vítězem i rožmitálské mužstvo. Když přijeli žižkovští fotbalisté, našlo si cestu na hřiště za pilou 1 500 diváků !! Olda Menclík tehdy strávil po turnaji v Rožmitále týden dovolené, trénoval s domácími chlapci a společně s nimi se zúčastnil i žňových prací. A ještě další dva významní fotbalisté se tehdy zapsali do rožmitálských fotbalových dějin. Vždy krátké období to byli sparťan Josef Ludl a plzeňský Antonín Hájek. Nesmíme zapomenout na další dvě pocty. V roce 1952 byli fotbalisté Agrostroje Rožmitál dvakrát na sázenkách tehdejší Stasky. Svůj klub i město reprezentovali vzorně, pokaždé na tiketu vyšla jednička – Romžitál – Klatovy 2:1 a Rožmitál – ČSD Plzeň 5:2

NEJSLAVNĚJŠÍ PĚTILETKA

Vraťme se však o nějaký rok zpět. V roce 1940 si VKR vybojoval postup do II.třídy. Dostal vzdálenější a lepší soupeře. Jelo se až do Královo Dvora. Úvod do vyšší soutěže byl úspěšný. Po 5.kole vyneslo vítězství ze Zbirohu 1:0 Rožmitál do čela tabulky. Ale i konečné páté místo bylo cenné. První poválečná léta byla ve znamení dalšího výkonnostního vzestupu. Postoupilo se do I.B třídy Podbrdské župy. Tam hráli Rožmitálští tři sezony –druhé, páté a čtvrté místo, než v roce 1949 při reorganizaci přešli do Plzeňského kraje. Zastavme se u některých jmen, zaslouží si to! Funkci předsedy přijal stále aktivní Josef Budíček “šéfem“ týmu byl František Plass, dodnes legendární postava, který si odskočil zahrát do Berouna, Příbrami a zkoušeli ho i vršovičtí Bohemians. Stejně jako výborného brankáře Oldu Berku ligová Viktoria Plzeň, kde si krátce zahrál. Největší úspěchy v celé své historii slavili rožmitálští fotbalisté v roce 1951-1955. První rok jako Agrostroj, další jako Spartak. To už na Plzeňsku. Po vítězství ve své skupině II. Třídy vyhrál i kvalifikace před Nepomukem, Luby a Kolínem a vybojoval si postup do krajského přeboru, což byla tehdy po I.celostátní lize druhá nejvyšší soutěž! Premiéra se jim tu vydařila skvěle. V prvním utkání hráli 9.března 1952 v Plzni s mužstvem ČSAD Plzeň, které rok před tím sestoupilo z I.ligy. Rožmitálští chlapci vyhráli 3:1, když branky vstřelil Plass, Květoň a Zajíček. O tuto fotbalovou senzaci se postarala sestava: O. Berka – Zd.Chlebeček, K.Kučera – Kuzbach, J.Velek, Závodný – Květon, Zlatohlávek, Plass, L.Kučera, Zajíček.
To byl manšaft ! Poražení tehdy nakonec celou soutěž vyhráli, Rožmitál skončil na velmi pěkném pátém místě. O rok později dokonce třetí! Na doplnění tu byli další hráči – do branky Sazáka, dále Šedivý, B.Tomek, Hochmut, výborný střelce Josef Berka (bratr Oldy ) a v roce 1953 začal hrát i František Polák a vzorně svoje mužstvo reprezentoval téměř dvě desítky let, aby se stal stejně poctivým trenérem I. mužstva i trenérem. Na dlouhodobé působení v tak vysoké soutěži však rožmitálští fotbalisté přeci jen neměli dostatek sil a tak v roce 1955 se museli s přeborem rozloučit. Dodnes se tato fotbalová éra v Rožmitále nazývá zlatou!.

CHLOUBA MĚSTA - NOVÝ STADION

Další léta přinesla dost reorganizací, na ty jsme byli vždy mistři. Proto i soutěže měnily svá pojmenování. V sezoně 1957-1958 se dokonce hrálo tříkolově. Rožmitál hrál vždy v I.třídě, i když k té číslici jednou patřilo písmeno B a podruhé A. Ale už jen se střídavými výsledky, s umístěním od 4. do 10.místa. Čtyři účastníci v I. Třídě byly ještě v Plzeňském kraji, další dvě ve Středočeském. Byla totiž opět reorganizace… V té době byl kádr hráčů stále velmi početný. Starší se nechtěli s fotbalovým míčem rozloučit, přicházeli mladí – Jirka Dušek ( pozdější úspěšný sekretář oddílu), Josef Bacík, Jirka Drnovec, Hynek Chudárek, Jindra Závodný, bratři Morové – František a později i Petr, M.Trefný, M.Vočka, Janoušek, Drechsler, František Urválek, budoucí trenér mládeže i prvního mužstva…Obětavý František Peltán dál chodil po hřišti s kasičkou ve funkci přepečlivého pokladníka ( později byl i vedoucím prvního mužstva ), předsedoval Vladimír Šanda, léta byl jednatelem Mirek Flta, trenérem František Plass, kapitánskou pásku nosil Jindra Závodný. Do té doby spadá i velké budovatelské nadšení. V roce 1958 otevírali rožmitálští sportovci u Sadoňského rybníka na tu dobu krásný stadion- Pracovní povinnosti každého člena Spartaku byla 30 hodin. Ale jakpa by mohli členové malého kolektivu odpracovat 20 tisíc hodin, kdyby nepomohlo celé městečko. Duší celého díla byl Ing. Mareš, pracovním příkladem šli předseda Lejsek, hospodář Třeška, starý čilý důchodce Minařík, hráči vedení příkladem starších – Budíšeka a Plasse, Závodného, postivě přiložili ruce k dílu všichni. Hodně pomohlo i 279 tisíc, zřejmě podpora z vyššího tělovýchovného orgánu….

NA PŘÍBRAMSKU KLESÁNÍ DO PRŮMĚRU

Až dosud jsou líčeny začátky rožmitálského kopané dost podrobně. To proto, že již mezi námi není dost pamětníků. Do dalšího vyprávění zařaďme vyšší rychlost. Po přeřazení do Středočeského kraje – okresu Příbram živořil Spartak dvě sezóny v II.třídě, které se až dosud říká okresní přebor. Neúspěšné výsledky převládaly. Až konečně ročník 1965-66 znamenal postup do I.B třídy. Tady nejprve sedmé místo, potom dvě sezóny zoufalý boj o záchranu, v dalších letech sice uklidnění ve „středních vodách“ tabulky, až konečně v sezóně 1976-77 první místo a tolik očekávaný postup do I.A třídy. Připomeňme si některá jména z přelomu šestého a sedmého desetiletí. Na počátku tohoto období nejvíce hráli: L. Valenta v brance, v poli Mora, Dušek, Trefný, Henkl, Hoffmann, Polák, Homolka, Urválek, Valo, V.Hálík, Březina, J.Berka, Konvica, V.Květoň, Janoušek, Pecka, B.Velek (pozdější správce stadionu), Blažek, J.Štěrba. Koncem šedesátých let přicházeli noví hráči – Toník Šámal ( hrál od roku 1968 do roku 1978, potom byl trenérem dorostu), Zemek, B.Tomek, Melichar, Kaiser, Metlička, Lenk, Pavelka, začínal i Vojta Bacila – hrál až do roku 1983! V první polovině sedmdesátých let to byli Rudla Válek, Bohouš Trefný, Vašek Pesar, Miloš Nárožný. Téměř všichni se po ukončení hráčské činnosti zapojovali do různých funkcí či trenérské práce. Kdo například v roce 1970 pracoval ve výboru? Předsedoval senior Antonín Šámal, pomáhali mu Dušek, Polák, Chlebeček, Závodný, Berka, Folta, Zlatohlávek, Sazáka, Drozdík, Mužík, Plass, E.Hajer. To bylo funkcionářů! Od počátku sedmdesátých let se věnuje stále velká péče mládeži. Nesmírné zásluhy na výchově nejmladších fotbalistů patří v té době Františku Polákovi, který pracuje v této nedocenitelné funkci do dneška(pozn.red: psáno v roce 1995), a A.Květoňovi. Od roku 1972 vedl dlouhá léta první mužstvo nesmírným nadšením Ferdinand Maršálek. Odvedl pro rožmitálskou kopanou obrovský kus práce. Škoda, že už není mezi námi. V té době byl již členem výboru Terpo Ziovský, od roku 1973 stál v jeho čele s krátkým oddechovým časem dvě desítky let. V práci opravdový příklad všem ! Bez něho se na stadionu neodbude žádná akce, žádná prác

CHUDÁ OSMDESÁTÁ LÉTA

Osmiletka 1979-87 patří k nejsmutnějšímu období rožmitálského fotbalu. Hrál se celých osm sezón jen okresní přebor. Sedmé, třetí, několik druhých míst nikoho neuspokojovalo. Později se přebor rozdělil na dvě skupiny, a když se Spartaku podařilo jednu skupinu vyhrát, neuspěl potom v kvalifikaci o postup s vítězem druhé skupiny – Dobříší B a Dublovicemi. Konečně v sezóně 1986-87 se to podařilo. Dokonce vynikajícím způsobem, s náskokem 11 bodů před druhým mužstvem tabulky, už pět kole před koncem soutěže! Přičinili se o to brankáři Křivanec a Pour, hráči v poli: Hausleitner, Válek, Šurik, Ráž, Vágner, Kuba, vynikající Petr Mora, Tomek, Závodský, Braun, výborný střelec Čížek, Voříšek, Kolega, Novotný, Trefný. V podzimní části pomohli i Kůrka, František Mora a Hochmut. Velkou zásluhu na úspěchu měli i trenéři – František Polák a Václav Pejsar, stále nanejvýš obětavý předseda Terpo Ziovský, jednatel Mirumil Pechar, hospodář Josef Štěrba.


OBDOBÍ 1987-1995 – STÁLE MÁLO SPOKOJENOSTI

Po vítězném tažení okresním přeborem bylo skromným rožmitálským cílem udržet se v I.třídě. Z počátku se to dařilo nečekaně dobře. Druhé, čtvrté, druhé a třetí místo – to byla celkem úspěšná umístnění, i když se v těchto letech často pošilhávalo po postupu do vyšší krajské soutěže. V posledních letech se však rožmitálskému mužstvu již tak nedaří, v konečných tabulkách I.B třídy klesá každým rokem o nějakou tu příčku a někdy přibývá i strach ze sestupu. A to není dobře. Příčin je víc, i když kádr mužstva, trenérů a funkcionářů se mnoho nemění.
Prostě – už to není ta opravdová parta, co bývala za dob Oldy Berky, Pepíka Budíška, Františka Plasse a dalších fotbalistů této generace. Mužstvo v tomto období tvoří hráči: Pour, Olbert, Křivanec – Petr Mora, Částek, Konvica, Wagner, Furiš – Troch, Slavík, Tomek, Petrovic, Petr Polák, Fous, Braun, Přígrodský, do nedávna si také zahráli Novotný, Závodský. Trenérské žezlo po Františku Polákovi nejdříve převzali Novotný, Pejsar, a pak to byla dvojice Josef Škvára – Petrovic. Předsedou oddílu byl Václav Pejsar. Na závěr našich vzpomínek historie rožmitálské kopané je třeba říci několik kritických slov. Nedochovala se dokumentace o činnosti mládežnických mužstev, i když ta se vedla v některých letech velmi dobře. V kronice klubu toho o mladých fotbalistech mnoho není.... Nenašel se nikdo, kdo by nějakou tu zprávičku zapsal. To je škoda.
Spartak má k dnešnímu dni ( rok 1995) pět družstev a to je obdivuhodně velký počet. Kromě A mužstva je to B tým ( v soutěžích hraje od sezóny 1988-89) s trenérem Novotným, dorostence v krajské I.třídě vede Váně, starší žáky Pejsar a Trefný, mladší žáky František Polák. Malý klub, tolik družstev, tak velký počet hráčů, kolik obrovských starostí! V dnešní době, po všech stranách, zejména finančně tak náročné.

zdroj: SK Spartak Rožmitál pod Třemšínem, oddíl kopané
vaclavprokupek.ano2012.txt.cz